1. Původ: „Tichá noc“ byla původně německá báseň s názvem „Stille Nacht, heilige Nacht“, kterou v roce 1816 napsal rakouský kněz Joseph Mohr.
2. Složení hudby: Hudbu k „Tiché noci“ složil v roce 1818 Franz Xaver Gruber, učitel a varhaník ve vesnici Oberndorf bei Salzburg v Rakousku.
3. První představení: První představení „Tiché noci“ se konalo na Štědrý den 24. prosince 1818 v kostele svatého Mikuláše v Oberndorfu. Kytara použitá v prvním představení je stále zachována a je k vidění v kostele.
4. Štědrovečerní tradice: „Tichá noc“ si rychle získala popularitu a stala se tradiční vánoční koledou, která se na Štědrý den hraje a zpívá po celém světě.
5. Zlomy kytarové struny: Při prvním provedení „Tiché noci“ byly rozbity varhany kostela, a tak se Mohr a Gruber rozhodli, že je zahrají s kytarovým doprovodem. Při zpěvu během bohoslužby praskla jedna ze strun kytary, ale Mohr zaimprovizoval a zahrál melodii pouze se čtyřmi zbývajícími strunami.
6. Překlad: Původní německé texty přeložil do angličtiny americký episkopální kněz John Freeman Young v roce 1855.
7. Globální popularita: „Tichá noc“ byla přeložena do více než 300 jazyků a dialektů, díky čemuž se stala jednou z nejznámějších a nejoblíbenějších vánočních koled po celém světě.
8. Hudební aranžmá: Došlo k mnoha hudebním úpravám „Silent Night“, včetně verzí od klasických hudebníků, popových umělců, jazzových hudebníků a sborů.
9. Kulturní dopad: „Tichá noc“ překročila náboženské a kulturní hranice a stala se univerzálním symbolem míru a dobré vůle během prázdnin.
10. Historický kontext: Vznik „Tiché noci“ se shodoval s dobou politických a společenských nepokojů v Evropě po napoleonských válkách a Vídeňském kongresu. Poselství písně o míru a jednotě rezonovalo mezi lidmi, kteří toužili po lepší budoucnosti.