Zde je rozpis:
* Konfuciánská klasika: Zkoušky byly zaměřeny na porozumění a výklad Čtyř knih (Analekty, Mencius, Nauka o průměru, Velké učení) a Pěti klasiků (Kniha poezie, Kniha dokumentů, Kniha proměn, Kniha obřadů, Jarní a podzimní letopisy). Tyto texty tvořily základ konfuciánského myšlení a poskytovaly vodítko v oblasti etiky, vládnutí a společenského řádu.
* Psaní eseje: Zkoušky byly z velké části založeny na esejích a vyžadovaly, aby kandidáti prokázali své znalosti klasiky prostřednictvím analýzy, argumentace a výkladu. Museli psát o různých tématech týkajících se vlády, morálky, historie a filozofie.
* Zapamatování a interpretace: Významným aspektem zkoušky bylo zapamatování velkého množství textu z klasiky a následné použití těchto znalostí v praktických situacích a hypotetických scénářích.
* Esej s osmi nohami: Tento specifický formát dominoval zkouškám po celá staletí. Kandidáti museli psát eseje v přísné struktuře s osmi sekcemi, z nichž každá obsahovala specifický typ argumentu nebo analýzy.
Víc než klasika:
Zatímco klasika tvořila jádro zkoušky, byly testovány i další aspekty, včetně:
* Poezie a kaligrafie: Tyto dovednosti byly považovány za základní dovednosti pro vzdělaného úředníka, který předváděl vytříbenou mysl a ovládání jazyka.
* Aktuální události: Od kandidátů se očekávalo, že budou dobře informováni o současném dění a budou schopni aplikovat konfuciánské principy na aktuální problémy.
Význam císařské zkoušky:
Systém Imperial Examination hrál po staletí zásadní roli ve formování čínské společnosti. Poskytoval cestu k sociální mobilitě pro jednotlivce ze všech prostředí, založenou spíše na zásluhách než na rodové linii. Sloužil také jako prostředek k výběru schopných a znalých úředníků do byrokracie, která byla zásadní pro udržení stability a pořádku v rozsáhlé říši.