Průkopníci a raní histologové:
* Marcello Malpighi (1628–1694): Považován za „otce histologie“. Jako první použil mikroskop ke studiu struktury tkání, včetně kapilár v plicích a kůže.
* Anton van Leeuwenhoek (1632–1723): Nizozemský vědec proslulý svou prací s mikroskopy. Popsal různé jednobuněčné organismy a jako jeden z prvních pozoroval bakterie a červené krvinky.
* Robert Hooke (1635–1703): Anglický vědec, který vymyslel termín „buňka“ po pozorování buněčných stěn v korkové tkáni.
19. století a dále:
* Jan Evangelista Purkyně (1787-1869): Český anatom, který významně přispěl ke studiu nervového systému, včetně objevu Purkyňových buněk v mozečku.
* Theodor Schwann (1810–1882): Německý fyziolog, který spolu s Matthiasem Schleidenem formuloval buněčnou teorii, která tvrdí, že všechny živé organismy se skládají z buněk.
* Rudolf Virchow (1821-1902): Německý lékař známý pro své příspěvky k buněčné patologii. Navrhl myšlenku „omnis cellula e cellula“ (všechny buňky pocházejí z již existujících buněk).
* Camillo Golgi (1843–1926): Italský lékař, který vyvinul techniku barvení nervové tkáně, která odhalila spletitou síť neuronů.
* Santiago Ramón y Cajal (1852–1934): Španělský neuroanatom, který pomocí Golgiho barvicí metody zmapoval složitou strukturu nervového systému. V roce 1906 získal Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu.
* Marie François Xavier Bichat (1771–1802): Francouzský lékař, který klasifikoval tkáně na základě jejich struktury a funkce.
* Richard Altmann (1852–1900): Německý histolog, který identifikoval jadérko a mitochondrie jako odlišné struktury v buňkách.
Moderní histologové:
* Albert Claude (1899–1983): Belgicko-americký buněčný biolog, který významně přispěl ke studiu buněčných organel, zejména endoplazmatického retikula.
* George Emil Palade (1912–2008): Rumunsko-americký buněčný biolog, který pomocí elektronové mikroskopie odhalil jemnou strukturu buněk, včetně ribozomů a Golgiho aparátu.
* Keith R. Porter (1912-1997): Americký buněčný biolog, který byl průkopníkem v oblasti elektronové mikroskopie a významně přispěl k pochopení cytoskeletu.
Toto je jen malý vzorek z mnoha talentovaných histologů, kteří přispěli k našemu pochopení struktury a funkce tkání. Histologie je rozsáhlý a komplexní obor s mnoha důležitými odvětvími, včetně:
* Neurohistologie: Studium nervového systému
* Histopatologie: Studium nemocných tkání
* Imunohistochemie: Použití protilátek k identifikaci specifických proteinů v tkáních
* Elektronová mikroskopie: Využití elektronových paprsků k vizualizaci jemné struktury tkání
Studium histologie se neustále vyvíjí s novými technologiemi a technikami, které se neustále vyvíjejí.