Není vázán na viditelný zdroj ve filmu. Například partitura filmu je formou nediegetického zvuku. Postavy ve filmu ji neslyší, ale přidává se v postprodukci, aby umocnil zážitek diváka. Mezi další příklady nediegetického zvuku patří zvukové efekty, komentáře a hudba.
Zde je několik konkrétních příkladů nediegetického zvuku:
- Voice-over vyprávění poskytuje základní informace o postavách nebo událostech ve filmu.
- Zvukový efekt, jako je bouřka, se používá k vytvoření atmosféry nebo k podtržení momentu napětí.
- Hudba se používá k nastavení nálady nebo tónu scény nebo k vytvoření pocitu dramatu nebo vzrušení.
Nediegetický zvuk je pro filmaře důležitým nástrojem, který mohou použít k vylepšení vyprávění a vytvoření pohlcujícího zážitku pro diváky.