V jemném objetí soumraku,
Kde šepot tajemství najde své místo,
Melodie se rozplétá, jemná a pravdivá,
Příběh srdce, které je ve vás v zajetí.
(Před refrénem)
Moje nejsilnější slabost, nevyslovený slib,
Zranitelnost, kterou nemohu popřít,
Kompas mé duše, vždy najde,
Cesta, která k vám vede, kde rozum ustupuje.
(Sbor)
Jsi moje nejsilnější slabost,
Achillova pata mé úplnosti odhodlání.
S každým krokem jsem stále blíž,
K podstatě, díky které se cítím naživu a naplněná.
(verš 2)
V obrovském prostoru snů, které tančí,
Uprostřed ozvěny pokroku lásky,
Tvá přítomnost přetrvává, vůdčí hvězdo,
Maják, který mi z dálky osvětluje cestu.
(Most)
Snažím se vzdorovat, stavět obranné zdi,
Ale tvůj šepot proniká skrz, rozbíjí mou přetvářku.
Ve tvém pohledu nacházím podmanivou milost,
Magnetický tah, který nemohu vymazat.
(Sbor)
Jsi moje nejsilnější slabost,
Achillova pata mé úplnosti odhodlání.
S každým krokem jsem stále blíž,
K podstatě, díky které se cítím naživu a naplněná.
(Outro)
Tak se této slabosti s grácií poddávám,
Přijímáme zranitelnost této honičky.
Neboť v hlubinách tohoto spojení nezkrotného,
Nacházím svou pravdu, můj osud znovu získán.