Ve světě temnoty a zoufalství,
Kde všude setrvávaly stíny,
Začal svítit maják naděje,
Světlo, které proniklo božským.
(Před refrénem)
Když vešla milosrdenství, všechno se změnilo,
Transformace tak velkolepá a zvláštní,
Pochybnosti a strach začaly mizet,
Jako láska a milost ovládly.
(Sbor)
Když vešlo milosrdenství, zlomení byli uzdraveni,
Ztraceni byli nalezeni a zajatci propuštěni,
Řetězy byly roztříštěny a vězení se rozpadla,
Jako dotek milosrdenství přinesl zvuk svobody.
(verš 2)
Unavená duše, již netížená,
Nalezen útěchu a mír v koruně milosrdenství,
Břemena zvednuta a srdce osvobozena,
Když milosrdenství zašeptalo:"Pojď, následuj mě."
(Před refrénem)
Když vešlo milosrdenství, slzy se změnily v radost,
Zoufalství bylo poraženo a naděje našla svůj hlas,
Mercyino objetí, tak teplé a laskavé,
Uzdravil zraněné a obnovil mysl.
(Sbor)
Když vešlo milosrdenství, zlomení byli uzdraveni,
Ztraceni byli nalezeni a zajatci propuštěni,
Řetězy byly roztříštěny a vězení se rozpadla,
Jako dotek milosrdenství přinesl zvuk svobody.
(Most)
Přes zkoušky a bouře vedla cesta milosrdenství,
Provázet srdce nejtemnějším dnem,
Stabilní kompas, naváděcí světlo,
Mercyina přítomnost proměnila temnotu ve světlo.
(Sbor)
Když vešlo milosrdenství, zlomení byli uzdraveni,
Ztraceni byli nalezeni a zajatci propuštěni,
Řetězy byly roztříštěny a vězení se rozpadla,
Jako dotek milosrdenství přinesl zvuk svobody.
(Outro)
Nyní, se srdcem přetékajícím vděčností,
Stojíme v úžasu nad velikostí milosrdenství,
Neboť když vstoupilo milosrdenství, naše životy se změnily,
A navždy budeme chválit jméno Ježíše Krista.