Texty jako „Dochází mi láska a náklonnost, držím se naděje, nevím, jak dlouho to dokážu udržet“ vyjadřují pocit boje a zoufalství a zároveň vyjadřují touhu vydržet ke zbytkům náklonnosti, které zůstávají.
Sbor zdůrazňuje tento vnitřní konflikt:"Jsem napůl pryč, nejsem tam, kde jsem býval, jsem chycen mezi dvěma světy a zdá se, že se nemohu osvobodit." Metafora být napůl pryč představuje emocionální a mentální stav, kdy nejste úplně ve vztahu, ani mimo něj.
V celé skladbě se opakuje motiv pohledu na vnější symboly jako vodítko, jako jsou mraky a hvězdy, když jednotlivci zápasí s rozhodnutím, zda zůstat nebo nechat jít.
Celkově píseň zachycuje složité emoce člověka zachyceného v bouřlivém vztahu, hledajícího jasnost uprostřed nejistoty a potýkající se s rozhodnutím, zda zůstat nebo jít dál.