Verš 1:
- Jackson zkoumá dualitu lidské povahy a uznává pozitivní i negativní vlastnosti:"Někdy, když myslím na všechno zlo, které děláme, mohli bychom to změnit, kdybychom chtěli."
Sbor:
- Sbor tvrdí, že každý podléhá stejným lidským pocitům a zkušenostem:"Lidská přirozenost, nic, co mohu udělat, lidská přirozenost, nic, co mohu říci, lidská přirozenost, nesviňujte to na mě, lidská přirozenost, je všude, kde jsem jít."
Verš 2:
- Jackson staví do kontrastu společenská očekávání s přirozenými lidskými instinkty a zdůrazňuje problémy, kterým čelí ve snaze přizpůsobit se:"Lidé mi vždy říkají:Dávej si pozor na to, co děláš, A nelámej srdce mladých dívek, A matka mi vždycky říká." Dávejte si pozor na to, koho milujete, a dávejte si pozor na to, co děláte, protože lež se stává pravdou."
Sbor:
- Sbor opakuje, že bez ohledu na jednotlivé činy nebo okolnosti zůstává lidská přirozenost konstantní a neměnná.
Verš 3:
- Jackson se vyjadřuje ke svým nedokonalostem a nejistotám a vyjadřuje touhu být pochopen:"Jsem jako melodie při hledání písně, Někdo mi řekni, co se mnou je."
Sbor:
- Sbor zdůrazňuje, že lidská přirozenost ovlivňuje každého a že nikdo nemůže uniknout jeho vlivu.
Most:
- Jackson uvažuje o koloběhu života a smrti a přemýšlí o smyslu lidské existence:"Venku je příliš chladno na to, aby mohli létat andělé, Džinové v lahvích ti řeknou proč, Proč bys neměl jít tam, kde se toulá divočina, já jen Musím ti říct, že nikdy nebudeš sám, že nejsi jediný, kdo se cítí tak, jak se cítíš."
Sbor:
- Opakovaný refrén slouží jako připomínka toho, že lidská přirozenost je sdílená zkušenost, která nás všechny spojuje.
Celkově se „Human Nature“ zamýšlí nad složitostí a paradoxy lidského bytí. Jackson kombinuje introspektivní texty a podmanivou hudbu, aby poskytl podnětné poselství, které povzbuzuje sebepřijetí, empatii a porozumění uprostřed univerzálních bojů lidské povahy.