Našla mě u řeky, kde se voda setkává s oblohou
Věděl jsem jen podle výrazu v jejích očích, že mohla říct, že jsem plakal
Neptala se mě na jméno, neptala se, kam jsem volal domů
Řekla mi to tak sladkým hlasem, že už jsem nikdy nebyl sám
(Sbor)
Zvedla mě a držela mě blízko, rukama, které byly tak teplé a laskavé
A skrze její dotek jsem cítil klid, který by mě nikdy nenapadl najít
Setřela mi slzy z tváří a řekla:„Nevíš, že je to pravda?
Že i když jsi zlomený, stále můžeš být úplně nový."
(verš 2)
Kráčeli jsme spolu ruku v ruce pod hvězdnou oblohou
A všechna bolest a veškerá bolest začala mizet, když jsem stál po jejím boku
Nikdy za to nic nežádala, nikdy nehledala uznání
Jednoduše dala svou lásku tak čistou a nikdy nemluvila o svém vlastním jménu
(Sbor)
Zvedla mě a držela mě blízko, rukama, které byly tak teplé a laskavé
A skrze její dotek jsem cítil klid, který by mě nikdy nenapadl najít
Setřela mi slzy z tváří a řekla:„Nevíš, že je to pravda?
Že i když jsi zlomený, stále můžeš být úplně nový."
(Most)
Nezůstal jsem s ní dlouho, náš společný čas byl krátký
Ale v těch prchavých okamžicích jsem našel sílu, kterou jsem potřeboval věřit
Od té doby jsem cestoval daleko, ale její slova jsou vždy blízko
Připomíná mi, že i v mé nejtemnější hodině je zde naděje a uzdravení
(Sbor)
Zvedla mě a držela mě blízko, rukama, které byly tak teplé a laskavé
A skrze její dotek jsem cítil klid, který by mě nikdy nenapadl najít
Setřela mi slzy z tváří a řekla:„Nevíš, že je to pravda?
Že i když jsi zlomený, stále můžeš být úplně nový."
(Outro)
Takže pokud se ocitnete na kusy, máte pocit, že jste roztrhaní
Pamatujte, že v tom nejste sami a že máte šanci začít úplně znovu
Stačí otevřít své srdce a nechat prozářit léčivé světlo
Stejně jako na ženu u řeky i na vás čeká nový začátek