V jemné záři soumraku,
Na majestátním hřebeni kopce,
Stojí zámek, zahalený tajemstvím,
Skrytý klenot v mlze.
Refrén:
Sídlo nad kopcem,
Kde sny a stíny tančí,
Šeptaný příběh o vznešenosti,
Svatyně romantiky.
Verš 2:
Po klikatých cestách a stezkách osvětlených měsícem,
Putujeme do této mystické výšiny,
Kde tajemství čekají na odhalení,
V síních pověstné moci.
Refrén:
Sídlo nad kopcem,
Kde sny a stíny tančí,
Šeptaný příběh o vznešenosti,
Svatyně romantiky.
Můstek:
Legendy mluví o skrytých komnatách,
Plný pokladů nevyslovitelných,
O duchech, kteří se zdržují v soumraku,
Příběhy, které se teprve odehrají.
Verš 3:
Vstoupíme do jeho prastarých dveří,
Svět bohatství a úcty,
Mramorová schodiště a křišťálové lustry,
Šepoty minulé éry.
Refrén:
Sídlo nad kopcem,
Kde sny a stíny tančí,
Šeptaný příběh o vznešenosti,
Svatyně romantiky.
Verš 4:
V zahradách zalitých měsícem se procházíme,
Kde fontány zpívají svou uspávající píseň,
Růže kvetou ve voňavé nádheře,
Okouzlující noc.
Refrén:
Sídlo nad kopcem,
Kde sny a stíny tančí,
Šeptaný příběh o vznešenosti,
Svatyně romantiky.
Výchozí:
Jak slunce vykukuje za obzor,
vrhající zlaté paprsky na scénu,
Loučíme se s objetím zámku,
Se srdcem plným vzpomínek klidných.