Píseň začíná tím, že vypravěč popisuje jejich pocity osamělosti a izolace. Říkají, že mají pocit, že se „topí v soumraku“ a že jsou „ztraceni v moři tváří“. Vyjadřují také touhu uniknout ze své současné situace, zpívají:"Chci utéct, na místo, kde mohu být sám sebou."
Refrén písně pak poskytuje záblesk naděje. Vypravěč zpívá:"Je tu světlo, které svítí skrz mraky, světlo, které mě vede." Toto světlo představuje vypravěčovu naději na lepší budoucnost a dává jim sílu jít dál.
Ve druhém verši vypravěč popisuje, jak se snaží najít cestu přes svou depresi. Říkají, že „hledají slunce, ale mraky se valí dál“. Navzdory výzvám, kterým čelí, zůstává vypravěč odhodlaný najít štěstí a zpívá:"Nevzdám se, nepustím."
Most písně poskytuje okamžik zamyšlení. Vypravěč zpívá:"Už jsem toho tolik prožil, ale stále tu stojím." Uznávají své boje, ale také vyjadřují svou odolnost. Vypravěč je odhodlán překonat jejich depresi a oni jsou přesvědčeni, že nakonec najdou štěstí.
V outru vypravěč opakuje jejich poselství naděje. Zpívají:"Je tu světlo, které svítí skrz mraky, světlo, které mě vede." Toto světlo představuje vypravěčovo přesvědčení, že před námi je lepší budoucnost, a dává jim sílu jít dál.
Celkově je „Vanilla Twilight“ skladbou o boji s depresemi a hledání naděje. Text písně vyjadřuje vypravěčovy pocity izolace, zoufalství a touhy po štěstí. Navzdory výzvám, kterým čelí, však vypravěč zůstává odhodlán překonat jejich depresi a najít lepší budoucnost.