Ve světě zoufalství a bolesti,
Kde stíny straší a duše zůstávají,
Výkřik z krve, ozývá se hluboko,
Příběh smutku, který si nesmíme nechat.
(Před refrénem)
Skrz vinutou tapisérii času,
Slyšíme jejich hlasy volat ke mně,
Neopěvovaní hrdinové, jejich příběhy neučené,
V této písni jsme hledali jejich historii.
(Sbor)
Výkřik z krve, strašidelné volání,
Nezapomenutí duchové stojí vysoko,
V jednotě se povzneseme nad,
Jejich odkaz, nehynoucí láska.
(verš 2)
Jejich hlasy stoupají z prohraných bitev,
Ze slz, které prolévají za takovou cenu,
V hlubinách zoufalství našli sílu,
Prostřednictvím jednoty se bránili.
(Před refrénem)
Plameny vzpomínek jemně září,
Když procházíme jejich nevyřčenými příběhy,
Jejich oběti, navždy vyryté,
V našich srdcích jejich duše ožila.
(Sbor)
Výkřik z krve, strašidelné volání,
Nezapomenutí duchové stojí vysoko,
V jednotě se povzneseme nad,
Jejich odkaz, nehynoucí láska.
(Most)
Neseme jejich pochodně s propletenýma rukama,
Jejich naděje a sny navždy zakotveny,
Přes temnotu nás vedou dál,
Maják pravdy, navždy silný.
(Sbor)
Výkřik z krve, strašidelné volání,
Nezapomenutí duchové stojí vysoko,
V jednotě se povzneseme nad,
Jejich odkaz, nehynoucí láska.
(Outro)
Poslouchejme tedy pláč,
Vzpomeňte si na padlé, kteří kdysi žili a zemřeli,
V jednotě najdeme cestu,
Jejich příběhy, náš průvodce z tohoto dne.