Křesťanství:
V rámci křesťanství existují různé názory na světskou hudbu. Některé křesťanské denominace věří, že světská hudba je přijatelná, pokud texty nepropagují nemorálnost nebo urážlivý obsah. Jiní mohou věřit, že světské hudbě bychom se měli úplně vyhnout, protože může odvádět pozornost od duchovního růstu a uctívání.
Islám:
V islámu je hudba obecně přípustná, pokud dodržuje určitá pravidla. Texty hudby by především neměly obsahovat žádný explicitní nebo nemorální obsah a hudba samotná by neměla vést k odvádění pozornosti od náboženských povinností nebo nadměrného oddávání se světským požitkům.
Hinduismus:
V hinduismu má hudba a umění velký význam. Některé formy světské hudby, jako je zbožná hudba nebo klasická indická hudba, jsou považovány za látky s duchovní hodnotou a jsou podporovány. Obecně se však nedoporučuje hudba s vulgárním nebo urážlivým obsahem.
Buddhismus:
V buddhismu je kladen důraz na dosažení vnitřního míru a osvobození od světských tužeb. Zatímco hudbu lze užívat jako formu zábavy, neměla by se stát připoutaností nebo rozptýlením od duchovní praxe.
Judaismus:
V rámci judaismu existují různé interpretace světské hudby. Některé názory naznačují, že hudba by měla být používána především pro náboženské účely, zatímco jiné umožňují užívat si světskou hudbu, pokud nejde proti židovským hodnotám a učení.
Ateismus/agnosticismus:
Pro jedince, kteří se nehlásí k žádné konkrétní náboženské tradici, otázka, zda je světská hudba hříchem, obecně neplatí. Přistupují k věci z osobního hlediska a mohou poslouchat světskou hudbu podle vlastních preferencí.
Je nezbytné poznamenat, že výše uvedené informace poskytují obecný přehled a nemusí zahrnovat celou škálu perspektiv v rámci každé náboženské tradice. Pro přesnější a podrobnější pochopení přípustnosti poslechu světské hudby z náboženského hlediska se doporučuje konzultovat náboženské autority nebo texty relevantní pro konkrétní tradici zájmu.