1. Lidová hudba :Selská hudba má často kořeny v tradiční lidové hudbě, která se ústně přenáší z generace na generaci. Patří sem lidové písně, balady a taneční hudba, které odrážejí kulturu a zkušenosti venkovských komunit.
2. Vesnické kapely a soubory :V některých regionech si rolníci vytvořili své vlastní vesnické kapely nebo soubory, složené z hudebníků, kteří hráli na tradiční nástroje, jako jsou flétny, bubny a strunné nástroje. Tyto soubory často vystupovaly během festivalů, svateb a jiných oslav.
3. Dvorní hudba :V některých případech by sedláci měli možnost poslouchat hudbu ze dvorů nebo šlechtických panství. Tato hudba často zahrnovala tance, písně a instrumentální skladby v podání profesionálních hudebníků.
4. Náboženská hudba :Významnou součástí rolnické kultury byla také náboženská hudba. Mnoho rolníků bylo oddaně zbožných a během náboženských obřadů a svátků zpívalo hymny a duchovní písně.
5. Pouliční umělci :Ve městech a obcích se rolníci mohou setkat s pouličními umělci, jako jsou kejklíři, akrobaté a hudebníci, kteří bavili davy a někdy přijímali dary od publika.
6. Cestující hudebníci :Některé regiony měly cestující hudebníky nebo trubadúry, kteří vystupovali ve vesnicích a hostincích. Tito hudebníci často nosili své nástroje a bavili se písněmi, příběhy a vtipy.
7. Regionální tance :Mnoho rolnických komunit mělo své tradiční tance, které se předváděly během festivalů a společenských akcí. Tyto tance byly často doprovázeny hudbou hranou na tradiční nástroje nebo zpěvem.
8. Pracovní písně :Sedláci se také vyjadřovali pracovními písněmi, které se zpívaly při různých úkolech, jako je zemědělství, sklizeň nebo tkaní. Tyto písně pomohly vytvořit pocit komunity a ulehčily břemeno práce.
Stojí za zmínku, že přístup rolníků k hudbě a rozsah jejich účasti na hudebních aktivitách závisel na faktorech, jako je sociální třída, geografie a historické období. Hudba však hrála důležitou roli při vyjadřování kulturní identity, poskytování zábavy a posilování smyslu pro komunitu mezi rolnickými komunitami.