1. Harmonie ve zvucích :Harmonie je směs různých výšek, tónů nebo frekvencí, které vytvářejí příjemný a uspokojující hudební zážitek. Zahrnuje kombinování not, které se vzájemně doplňují a podporují v postupu akordů nebo melodií.
2. Akordy :Akordy jsou základním prvkem harmonie. Akord je skupina not hraných současně. Kombinací různých akordů v sekvenci hudebníci vytvářejí harmonické progrese, které posouvají hudbu vpřed a poskytují melodiím harmonický kontext.
3. Postupy akordů :Posloupnosti akordů jsou sledem akordů v hudební skladbě, které vytvářejí harmonický pohyb. Tyto progrese vytvářejí smysl pro směr a poskytují harmonickou podporu melodií. Progrese společných akordů zahrnují průběh I-IV-V-I (také známý jako „progrese popu“) a průběh II-V-I (běžný v jazzu a blues).
4. Hlasové vedení :Vedení hlasu odkazuje na pohyb jednotlivých hlasů nebo částí v akordickém postupu. Zajišťuje hladký a logický přechod mezi akordy a vyhýbá se disonantním nebo neobratným pohybům hlasu. Správné vedení hlasu vytváří pocit melodického toku a soudržnosti v harmonické struktuře.
5. Tonalita :Tonalita je organizace harmonie kolem centrální výšky tónu nebo tóniny. Zakládá tonální centrum a umožňuje identifikaci tónických, dominantních a subdominantních akordů. Harmonie jsou konstruovány na základě tonálního rámce a přispívají k celkovému pocitu stability, napětí a rozlišení v hudbě.
6. Kontrast a rozlišení :Harmonie se často používá k vytvoření napětí nebo uvolnění v hudební skladbě. Harmonické kontrasty nastávají, když jsou zavedeny neočekávané nebo disonantní akordy, což vytváří napětí. K rozlišení dochází, když se hudba vrací ke stabilnějším nebo souhláskovým harmoniím, čímž se uvolňuje dříve vytvořené napětí.
7. Harmonické textury :Harmony může vytvářet různé textury v hudbě. Patří mezi ně homofonní textura (jedna melodická linka podporovaná akordy), polyfonní textura (nezávislé melodické linky hrané současně) a monofonní textura (jedna melodická linka bez doprovodu).
8. Funkční harmonie :V tónové hudbě má každý akord specifickou funkci v rámci postupu, jako je tónika, dominanta nebo subdominanta. Tento funkční přístup k harmonii umožňuje skladatelům vytvořit pocit harmonického směru a struktury.
Stručně řečeno, harmonie v hudbě zahrnuje kombinování různých výšek a akordů příjemným a smysluplným způsobem. Poskytuje základ pro melodie, vytváří harmonický pohyb a formuje celkovou strukturu a náladu hudební skladby. Pochopení harmonie umožňuje hudebníkům vytvářet působivou a emocionálně poutavou hudbu.