Když umělci vystupují „od průměru“, mohou použít ozdoby, variace nebo změny melodie nebo akordu k vytvoření jedinečné interpretace. Mohou přidat další poznámky, změnit frázování nebo načasování nebo improvizovat nové melodie nebo sóla. Tím, že se tito umělci odvážili „od průměru“, dodávají hudbě svůj vlastní osobní dotek, předvádějí svou kreativitu, technické dovednosti a schopnost myslet na vlastní pěst.
Tento termín také implikuje určitou úroveň riskování a experimentování, když hudebníci odcházejí od známého a předvídatelného do říše nečekaného a neortodoxního. Může vyzvat interprety i posluchače, aby se zapojili do hudby hlubším a dynamičtějším způsobem.
Kromě toho „od průměru“ může odkazovat na schopnost hudebníka zprostředkovat emoce nebo expresivitu prostřednictvím svého výkonu, i když se odchýlí od očekávané cesty. Jde o překročení doslovných poznámek na stránce a vdechnutí hudby jejich jedinečným uměleckým viděním a interpretací, čímž vznikne skutečně osobní a nezapomenutelný hudební zážitek.
Celkově výraz „od průměru“ v hudbě představuje umění odchýlit se od normy, přijmout svobodu a nechat zazářit individualitu a umělecké vyjádření. Je důkazem síly hudební kreativity a transformačního potenciálu improvizace v živých vystoupeních.