Podle instrumentálního konceptualismu nejsou pojmy neměnné entity, které přesně odrážejí objektivní realitu. Místo toho se na ně pohlíží jako na lidské vynálezy nebo konstrukce, které slouží konkrétním účelům a poskytují způsob, jak uspořádat zkušenosti a dát jim smysl. Zastánci tohoto názoru tvrdí, že význam a hodnota pojmů spočívá v jejich schopnosti pomoci nám porozumět světu kolem nás a manipulovat s ním, spíše než v tom, že odpovídají nějaké vnější, absolutní pravdě.
Instrumentální konceptualismus odmítá představu, že existuje jeden pravdivý nebo správný způsob, jak porozumět světu, a místo toho zahrnuje rozmanité a různorodé konceptuální rámce. Naznačuje, že různé koncepty mohou být užitečné v různých kontextech a pro různé účely a že „nejlepší“ koncept je ten, který nejlépe vyhovuje konkrétní situaci nebo úkolu.
V podstatě instrumentální konceptualismus oceňuje praktické implikace a důsledky pojmů nad jejich metafyzickými nebo epistemologickými základy. Zaměřuje se na pragmatickou hodnotu myšlenek a konceptů, zdůrazňuje jejich roli při řešení problémů, rozhodování a efektivním jednání v reálném světě.