Jazz vznikl koncem 19. a začátkem 20. století ve Spojených státech amerických, konkrétně v afroamerických komunitách New Orleans a dalších jižanských městech. Byla to fúze afrických, evropských a amerických hudebních tradic a vyznačovala se improvizací, polyrytmy, synkopami a složitými akordovými postupy.
Jazzová hudba měla hluboký dopad na vývoj populární hudby několika způsoby:
- Improvizace: Jazzoví hudebníci často na pódiu improvizovali sóla a aranžmá, což umožňovalo velkou míru kreativity a individuálního vyjádření. Toto pojetí improvizace si osvojili popoví hudebníci, kteří do svých vystoupení a nahrávek začali zapojovat vlastní improvizační prvky.
- Synkopace: Synkopace je posun obvyklého rytmu nebo rytmu, často vytváří pocit mimo rytmus nebo „houpavý“ rytmus. Jazzová hudba silně využívala synkopy a tato technika byla později začleněna do mnoha popových písní, zejména v žánrech jako swing, rock 'n' roll a funk.
- Postup v akordu: Jazzoví hudebníci prozkoumávali složité a sofistikované akordové postupy, často používali prodloužené akordy a pozměněné tóny. Tyto jazzem ovlivněné akordové postupy si našly cestu do populární hudby a obohatily harmonickou paletu populárních písní.
- Přístroj: Jazzové kapely typicky představovaly různé nástroje, včetně trubek, pozounů, saxofonů, klarinetu, klavíru, kytary, basy a bicích. Toto rozšířené vybavení ovlivnilo populární hudbu tím, že povzbudilo použití širší škály nástrojů a zvuků v populárních nahrávkách.
Celkově lze vliv jazzové hudby slyšet v mnoha aspektech pop music, včetně jejího důrazu na improvizaci, synkopy, komplexní harmonie a rozmanitou instrumentaci. Jazz poskytl silný základ pro rozvoj populární hudby a dodnes ovlivňuje populární hudební styly.