1. atonalita:Schoenbergovi se připisuje rozvoj techniky atonality, kompoziční metody, která odmítá tradiční tonální centra a hierarchie a otevírá nové možnosti pro harmonické a melodické zkoumání.
2. Technika dvanácti tónů:Schoenberg vynalezl techniku dvanácti tónů, také známou jako serialismus, která zahrnuje organizování a manipulaci se všemi dvanácti tóny chromatické stupnice bez privilegování některého tónu. Tato technika poskytla systematický přístup ke skládání atonální hudby a ovlivnila práci mnoha následujících skladatelů.
3. Expresionismus v hudbě:Schoenberg byl vůdčí osobností expresionistického hnutí v hudbě, které se snažilo zprostředkovat intenzivní emoce a subjektivní zážitky prostřednictvím nekonvenčních hudebních forem a technik. Jeho raná díla, jako je „Pierrot Lunaire“, dokládají tento expresivní přístup.
4. Orchestrální inovace:Schoenbergova orchestrální díla, jako jsou „Gurre-Lieder“ a „Verklarte Nacht“, jsou známá svým inovativním využitím orchestrace, zkoumáním nových témbrů, textur a zvuků.
5. Hudební teorie:Schoenbergovy teoretické spisy, zejména jeho klíčová práce „Teorie harmonie“, nabídla nový rámec pro pochopení a analýzu hudby, zpochybnila tradiční tonální harmonii a poskytla pohled na strukturální principy atonální hudby.
6. Vliv na serialismus a poválečnou hudbu:Schoenbergovy myšlenky měly hluboký dopad na následující generace skladatelů. Jeho dvanáctitónová technika se stala základem serialismu, hlavního kompozičního trendu v poválečném období. Jeho vliv lze slyšet v hudbě skladatelů jako Anton Webern, Alban Berg, Pierre Boulez a Igor Stravinsky.
7. Výuka a mentorství:Schoenberg byl oddaným učitelem a rádcem mnoha významných skladatelů a hudebníků, včetně Johna Cage, Albana Berga a Antona Weberna. Jeho pedagogická činnost významně přispěla k rozvoji moderního hudebního školství.