1. Tichý zvuk:
K jednomu z nejvíce transformativních vývojů kinematografie došlo ve 20. letech 20. století zavedením zvuku do filmů. To zahájilo éru „talkies“, revolučních vyprávění příběhů přidáním dialogů, hudby a zvukových efektů.
2. Zbarvení:
Přechod od černobílých k barevným filmům probíhal postupně v průběhu 20. století. Zpočátku se kolorizace používala jen střídmě pro konkrétní scény, ale v 50. letech začala převládat, což filmařům umožnilo vytvářet živější a realističtější vizuální zážitky.
3. Širokoúhlé a speciální efekty:
Zavedení širokoúhlých formátů jako Cinerama a Cinemascope v 50. letech výrazně zlepšilo filmový zážitek. Tyto formáty poskytovaly širší a působivější vizuální prvky, které byly dále doplněny vývojem technik speciálních efektů, jako je technologie zelené obrazovky.
4. Mezinárodní kino:
Vzestup mezinárodních filmových hnutí, jako je italský neorealismus, francouzská nová vlna a japonská nová vlna, přinesl do popředí rozmanité perspektivy a umělecké výrazy. Tato hnutí zpochybnila tradiční hollywoodskou filmařinu a zavedla nové techniky vyprávění.
5. Animace a vizuální efekty:
Animace se během století prosadila a integrace technologie vizuálních efektů dále rozšířila možnosti animovaného vyprávění. Přelomové filmy Walta Disneyho hrály klíčovou roli při formování animace jako umělecké formy.
6. Trháky a dominance Hollywoodu:
Vzestup velkorozpočtových hollywoodských produkcí, často označovaných jako „trháky“, se stal výraznějším v druhé polovině 20. století. Tyto komerčně úspěšné filmy ovládly pokladny a významně ovlivnily filmový průmysl.
7. Digitální technologie a nelineární střih:
Na konci 20. století začala digitální technologie způsobovat revoluci ve filmování s nelineárním střihem, CGI (Computer-Generated Imagery) a digitální distribucí. Tyto technologické pokroky zásadně změnily kreativní a výrobní procesy.
8. Rise of Independent Cinema:
Ačkoli Hollywood zůstal dominantní, nezávislá kinematografie se ve 20. století ukázala jako životně důležitá síla, která nabízí alternativní a jedinečné styly vyprávění mimo očekávání hlavního proudu.
9. Konzervace a restaurování filmu:
Postupem času se význam konzervace a restaurování filmu stal důležitějším. Bylo vynaloženo úsilí na zachování a restaurování klasických filmů, aby budoucí generace mohly zažít tyto filmové poklady.
10. Filmové festivaly a mezinárodní uznání:
Růst filmových festivalů, jako je Filmový festival v Cannes a Mezinárodní filmový festival v Torontu, poskytl filmařům významné platformy, aby mohli předvést svou práci a získat mezinárodní uznání.
Celkově bylo 20. století svědkem obrovského růstu, inovací a diverzifikace kinematografie, která ji přeměnila z jednoduché formy zábavy na vlivnou a mnohostrannou uměleckou formu.