* Žádná "životní síla" k oživení mrtvoly: Román se opírá o fiktivní koncept „životní síly“, kterou Victor Frankenstein používá k oživení tvora z částí mrtvých těl. Neexistují žádné vědecké důkazy, které by naznačovaly, že taková síla existuje.
* Etické a praktické překážky: Samotná myšlenka vytvoření bytosti z mrtvé tkáně vyvolává vážné etické obavy a v současné době není v rámci vědeckých možností.
* Odmítnutí orgánů: I kdybychom mohli nějakým způsobem vytvořit tělo z částí, imunitní systém by takovou cizí entitu okamžitě odmítl.
* Vývoj mozku a vědomí: Mozek není jen fyzický orgán. Formování mysli a vědomí vyžaduje roky vývoje a zkušeností.
Některé aspekty příběhu jsou však relevantní pro moderní vědu:
* Transplantace orgánů: Udělali jsme obrovský pokrok v transplantaci orgánů, která zahrnuje odebrání orgánů jednomu jednotlivci a jejich transplantaci jinému.
* Genetické inženýrství: Nyní jsme schopni manipulovat s geny, což potenciálně otevírá dveře budoucím možnostem manipulace s lidským tělem. Tato technologie však zdaleka nedokáže vytvořit bytost od nuly.
* Umělá inteligence: I když nejde o vytvoření živé bytosti, oblast umělé inteligence se rychle vyvíjí. Vyvíjíme sofistikované stroje, které se mohou učit, přizpůsobovat a dokonce projevovat některé formy „inteligence“, i když ne skutečné vědomí.
Shrnuto: I když je fascinující přemýšlet o možnostech, je důležité si uvědomit, že fiktivní svět Frankensteina je velmi odlišný od skutečného světa vědy. Možná nikdy nebudeme schopni vytvořit život ze smrti, ale naše chápání biologie a technologie se neustále vyvíjí.