Sumerové věřili v obrovský panteon bohů a bohyní, z nichž každý měl specifické pravomoci, role a domény. Tyto božské bytosti byly považovány za antropomorfní, mající lidské formy, emoce a osobnosti.
2. Božská hierarchie:
Sumerští bohové byli organizováni do hierarchické struktury s nejmocnějšími a nejdůležitějšími bohy na vrcholu. V čele panteonu stála hlavní božstva známá jako An (bůh oblohy) a Ki (bohyně země). Mezi další hlavní bohy patřil Enlil (bůh vzduchu a bouří), Inanna (bohyně lásky a války), Utu (bůh slunce) a Nanna (bůh měsíce).
3. Městští bohové a bohyně:
Každý sumerský městský stát měl svého boha patrona nebo bohyni, která byla považována za ochránkyni a božskou vládkyni města. Například město Ur uctívalo Nannu, zatímco Nippur uctíval Enlila. Tato místní božstva hrála ústřední roli v náboženském a politickém životě svých měst.
4. Chrámy a bohoslužby:
Sumerové stavěli nádherné chrámy zasvěcené jejich bohům. Tyto chrámy nebyly jen místy uctívání, ale sloužily také jako centra ekonomických, sociálních a politických aktivit. Kněží a kněžky prováděli náboženské rituály, modlitby a obětiny, aby uctili bohy a hledali jejich přízeň.
5. Posvátné texty a mýty:
Sumerové měli bohaté množství náboženské literatury, která zahrnovala mýty, hymny a modlitby. Tyto texty poskytují cenné poznatky o sumerské víře, praxi a vzájemném působení mezi bohy a lidmi. Nejznámějším z těchto textů je Epos o Gilgamešovi, který vypráví o dobrodružstvích legendárního krále Uruku.
6. Boží zásah a proroctví:
Sumerové věřili, že bohové mohou přímo zasahovat do lidských záležitostí a ovlivňovat běh událostí. Dívali se na znamení, znamení a proroctví, aby pochopili vůli bohů a podle toho řídili své činy.
7. Posmrtné přesvědčení:
Sumerové měli představu o posmrtném životě, ale jejich chápání nebylo ve srovnání s pozdějšími mezopotámskými civilizacemi plně rozvinuto. Věřili, že po smrti jednotlivci sestoupí do podsvětí (Kur), kterému vládne bůh Nergal. Posmrtný život byl často zobrazován jako ponurá a temná říše.
Celkově se sumerský pohled na bohy vyznačoval hluboce náboženským a polyteistickým světonázorem s hierarchickým božským panteonem, městskými bohy, chrámy, posvátnými texty a vírou v božské zásahy a posmrtný život.