Některá díla jsou však často citována jako rané příklady a významné předchůdce plnohodnotného barokního stylu:
* Michelangelův *Poslední soud* (1536–1541) v Sixtinské kapli: I když je toto dílo v podstatě renesanční, vyznačuje se dramatickým pohybem, emocionální intenzitou a zaměřením na lidskou podobu, která předznamenávala barokní témata.
* Caravaggiovo *Volání svatého Matouše* (1599–1600): Tento obraz s dramatickým použitím světla a stínu (šerosvit) a realistickým zobrazením každodenních postav je často považován za mezník ve vývoji barokního stylu.
* Cappella Cornaro* (1608–1615) od Berniniho: Tato kaple s dramatickým sochařským seskupením postav a divadelním využitím světla je dokonalým příkladem raně barokních uměleckých ideálů.
Je důležité poznamenat, že toto je jen několik příkladů a že k rozvoji barokního umění přispělo mnoho dalších umělců a děl.
Spíše než uvádět jedno dílo je přesnější říci, že barokní styl vznikl jako vyvrcholení různých uměleckých směrů a vlivů na konci 16. a počátku 17. století.