- Vyprávění o proudu vědomí: Lawrence využívá vyprávění proudem vědomí, aby se ponořil do nejniternějších myšlenek a pocitů svých postav. Tato technika umožňuje čtenářům přímý přístup k myšlenkám postav bez zprostředkování vševědoucího vypravěče.
- Symbolismus :Lawrence používá symboliku značně v celém románu. Opakující se motiv duhy například symbolizuje různé pojmy, jako je naděje, jednota, transformace a duchovní transcendence.
- Nelineární struktura :Narativní struktura románu je nelineární, využívá flashbacky a časové posuny, aby představila životy a vztahy postav roztříštěným a nechronologickým způsobem. To odráží spíše modernistický zájem o subjektivní zkušenost a paměť než o lineární sled událostí.
- Zkoumání ženské identity a sexuality :Román se zaměřuje na zkušenosti a touhy tří generací žen, zkoumá jejich citový život, sexuální osvobození a hledání naplnění. Tento důraz na ženské jednání, sexuální touhu a výzvu společenských konvencí je v souladu s modernistickým zájmem o zobrazování marginalizovaných hlasů a zkoumání tabuizovaných témat.
- Psychologický průzkum :Lawrence se hluboce noří do psychologie svých postav a odhaluje jejich vnitřní konflikty, touhy a boje. Toto psychologické zkoumání odráží modernistické zaujetí vnitřním fungováním lidské mysli a subjektivní zkušeností.
- Experimentace s jazykem :Lawrenceova próza je experimentální a sugestivní, s důrazem na smyslný jazyk, který působí na smysly. Využívá nekonvenční obrazotvornost, metaforu a symboliku k vytvoření bohatého a rezonujícího textového zážitku.
Celkově „Duha“ vykazuje několik klíčových rysů modernismu, včetně jeho inovativních narativních technik, vyprávění proudem vědomí, zkoumání marginalizovaných hlasů, psychologického vhledu a zájmu o subjektivní zkušenost jednotlivců. Jako takový, to může být považováno za pozoruhodný příklad modernistické literatury.