Fragonard je známý svými podmanivými obrazy, které zachycují lehkomyslnost a romantiku rokokové éry, často zobrazující scény námluv, svádění a idylické krajiny. Pod povrchem jeho hravých skladeb se však často skrývá náznak melancholického podtónu, naznačující pomíjivost k rozkoši a nevyhnutelnému plynutí času.
Tuto jemnou melancholii lze vidět v jeho nejslavnějších dílech, jako jsou:
* Houpačka (1767): Malba zachycuje bezstarostnou scénu mladé ženy, která se houpe se svým milencem při sledování, ale také naznačuje křehkost jejich tajného vztahu a potenciál pro skandál.
* "The Happy Accidents of the Swing" (1767): Toto dílo zobrazuje mladou ženu, která se houpe s přihlížejícím biskupem, což naznačuje potenciál pro přestupek a prchavou povahu vášně.
* "Schůzka" (1773): Obraz zachycuje ukradený okamžik intimity mezi dvěma milenci, přesto tlumené barvy a melancholický výraz ženy naznačují pocit touhy a pomíjivosti.
Fragonardova schopnost mísit hravou rokokovou estetiku s nádechem melancholie odlišuje jeho dílo a umožňuje mu zachytit složitosti lidských emocí s hlubokými nuancemi.