Delaunayova fascinace barvami ho přivedla k rozvoji jeho charakteristického stylu orfismu, který kladl důraz na souhru čistých, sytých barev a geometrických forem. Snažil se vytvořit vizuální zážitek, který by nebyl vázán na reprezentaci předmětů, ale spíše se soustředil na přirozené kvality barvy a její schopnost evokovat emoce a stavy mysli. Prostřednictvím svých experimentů s barvou posunul Delaunay hranice abstraktního umění a pomohl prosadit důležitost barvy jako ústředního prvku moderní malby.