* Úcta k Gabriellině památce: Annie má pocit, že by bylo neuctivé pokoušet se zachytit ducha Gabrielle v jiné soše, zvláště když byla složitou a mnohostrannou osobou. Annie věří, že zachycení Gabrieliny podstaty slovy, jak to udělali v knize, je vhodnější pocta.
* Strach ze selhání: Annie je hluboce zasažena přijetím její první sošky, která se setkala se smíšenými recenzemi a dokonce i kritikou. Nechce riskovat další zklamání, zvláště když jde o někoho tak důležitého, jako je Gabrielle.
* Omezení kreativ: Annie si uvědomuje, že umění je subjektivní a že nemusí být schopna zachytit ducha Gabrielle způsobem, který by každý uspokojil. Cítí, že její současné tvůrčí schopnosti nemusí stačit k tomu, aby úkol splnila.
* Zaměření na přítomnost: Annie se aktivně podílí na psaní knihy o Guernsey Literary and Potato Peel Pie Society, projektu, se kterým se cítí silně spjata. Vytvoření další sochy by ji odvedlo od této důležité práce.
Nakonec Annieino rozhodnutí pramení z jejího respektu k odkazu Gabrielle, jejích pochybností o sobě samém a její touhy soustředit se na své současné tvůrčí činnosti. Věří, že nejlepší způsob, jak uctít Gabrielinu památku, je prostřednictvím knihy, která je silným a osobním svědectvím o jejím životě a duchu.