Hlavní témata Sonnet 18 jsou:
Láska: Báseň je oslavou lásky a krásy řečníka milovaného. Řečník je svou milovanou úplně nadšený a věří, že je to nejkrásnější a nejdokonalejší člověk na světě.
Příroda: Řečník používá přírodu jako metaforu krásy a dokonalosti své milované. Přirovnává ji k letnímu dni, růži a drahokamu.
Nesmrtelnost: Mluvčí věří, že krása jeho milované nikdy nevybledne, ani když zemře. Říká, že její krása bude „věčné léto“ a že „bude žít v kráse svého vzhledu“.
Sonet 73 William Shakespeare je pochmurnější a přemítavější báseň. Jde o kontemplaci řečníka o vlastní smrtelnosti a nevyhnutelnosti smrti. Sonet začíná řečníkem, který říká, že je „tím vším unavený“, což znamená, že je unavený životem a světem. Dále říká, že by raději zemřel, než aby žil ve světě, kde je vše dočasné a podléhá změnám.
Hlavní témata Sonnet 73 jsou:
Úmrtnost: Báseň je meditací o vlastní smrtelnosti mluvčího a nevyhnutelnosti smrti. Mluvčí si je vědom, že stárne a že nakonec zemře.
Nestálost: Řečník se zamýšlí nad pomíjivostí života a světa. Říká, že vše podléhá změnám a rozkladu a že nic netrvá věčně.
Touha po smrti: Mluvčí vyjadřuje touhu po smrti a říká, že by raději zemřel, než aby žil ve světě, kde je vše dočasné a podléhá změnám.
Porovnání a kontrast:
Zatímco oba sonety jsou od stejného autora, mají velmi odlišná témata. Sonnet 18 je radostnou oslavou lásky a krásy, zatímco Sonnet 73 je ponurou a reflexivní meditací o smrtelnosti a pomíjivosti. Sonet 18 je plný naděje a optimismu, zatímco Sonet 73 je plný zoufalství a pesimismu. Oba sonety jsou však krásná a dojemná umělecká díla, která nabízejí pohled do lidské zkušenosti.