Zde je rozpis jeho motivací:
* Championing the Unpopular: Když Durand-Ruel začal v 70. letech 19. století sbírat impresionistická díla, byla považována za šokující a revoluční. Galerie se jich nedotkly, kritici je haněli a veřejnost je většinou ignorovala. Věřil v jejich uměleckou hodnotu a viděl jejich potenciál, i když to nikdo jiný nedělal.
* Finanční riziko: Otevírání soukromých galerií mu umožnilo naprostou kontrolu nad tím, které umělce vystavuje a jaké ceny nastavuje. Mohl prodávat přímo sběratelům, čímž obcházel zavedený umělecký svět, který byl odolný vůči impresionismu. To bylo obrovské finanční riziko, protože hnutí v té době nebylo komerčně úspěšné.
* Budování trhu: Vystavováním impresionistických obrazů a soch ve svých galeriích je představil širšímu publiku a kultivoval uznání jejich jedinečného stylu. Pořádal četné výstavy v Paříži a Londýně a trpělivě budoval trh pro toto umění.
* Propagace jednotlivých umělců: Durand-Ruel se nezajímal jen o impresionismus jako hnutí; byl zapálený pro jednotlivé zúčastněné umělce. Stal se oddaným podporovatelem umělců jako Monet, Renoir, Degas a Manet, kteří pracovali na zajištění jejich finančního zabezpečení a podpoře jejich kariéry.
Nebylo to jen o zřízení galerie. Šlo o využití jeho galerií jako platforem k boji za nové umělecké hnutí a zajištění jeho místa v historii. Jeho vize a odhodlání nakonec vedly k uznání a ocenění impresionismu a vydláždily cestu jeho trvalému odkazu.