Důraz na emoce a subjektivitu: Romantismus oslavoval individuální pocity, intuici a představivost z rozumu a logiky. To vedlo k zaměření na osobní zkušenosti, emoční výraz a zkoumání vnitřního světa.
Awe of Nature: Příroda byla považována za zdroj inspirace, krásy a duchovní síly. Romantičtí spisovatelé a umělci se snažili zachytit vznešené a úžasné aspekty přírodního světa.
Individualismus a vzpoura: Romantici oslavili jednotlivce a jejich jedinečné vlastnosti, často se vzbouřili proti společenským normám a konvencím. Bojovali za sebevyjádření, svobodu a snahu o osobní naplnění.
idealismus a optimismus: Přes jejich temnější témata, romantici často drželi idealistickou víru v lidský potenciál a sílu lásky, krásy a představivosti k překonání protivenství.
Důraz na minulost: Romantici hledali minulost pro inspiraci, zejména na středověk, které viděli jako čas rytířství, hrdinství a duchovního zápalu.
Gotic a strašidelný: Romantické období došlo k fascinaci temným, tajemným a nadpřirozeným, což dalo vzniknout gotickému literárnímu hnutí.
Exoticismus a Orienta: Romantické období vidělo rostoucí zájem o cizí kultury, zejména na východě, které byly považovány za exotické a záhadné.
Důraz na „obyčejného člověka“: Romantici oslavili životy a boje obyčejných lidí a často zdůrazňovali své ctnosti a odolnost.
Síla jazyka: Romantics viděli jazyk jako mocný nástroj pro vyjádření emocí, tvarování vnímání a vytváření nových realit.
Důležitost umění: Romantici věřili, že umění má moc překonat omezení hmotného světa a spojit nás s vyšší duchovní říší.
Klíčová čísla: Mezi některé klíčové postavy romantického období patří William Wordsworth, Samuel Taylor Coleridge, Percy Bysshe Shelley, Lord Byron, Mary Shelley, Jane Austen a Johann Wolfgang von Goethe.
Celkově lze náladu romantického období popsat jako intenzivní, vášnivý a emocionálně nabitý, což odráží posun od osvícení racionalismu k oslavě lidského ducha a sílu představivosti.