Tanec začíná tím, že tanečník nabídne tanečnici květinu, která symbolizuje jeho obdiv a náklonnost k ní. Tanečnice přijme květinu a položí si ji za ucho. Pár pak začne tančit, přičemž mužský tanečník vede tanečnici v řadě kroků a obratů. Tanec se často provádí v kruhu, přičemž se tanečníci pohybují kolem sebe ladným a plynulým způsobem.
Jedním z nejvýraznějších rysů lidového tance Sampaguita je použití kastanět. Tanečníci drží kastaněty v rukou a cvakají je dohromady, aby vytvořili rytmický zvuk, který doprovází hudbu. Cvakání kastanět dodává tanci živý a energický nádech.
Lidový tanec Sampaguita není jen forma zábavy; má také kulturní a historický význam pro lidi z Ilaya. Tanec se dědí z generace na generaci a často se hraje na festivalech a jiných zvláštních příležitostech. Je to způsob, jak lidé z Ilaye oslavují své dědictví a podělí se o své tradice s ostatními.
V posledních letech si lidový tanec Sampaguita získal širší popularitu a uznání jak na Filipínách, tak v zahraničí. Byl předváděn na různých kulturních akcích a soutěžích a stal se symbolem filipínské kultury a milosti.