Vývoj polka sa nayon, tradičního filipínského lidového tance, lze vysledovat až do počátku 19. století, kdy se do země dostaly evropské vlivy. Pojem „polka“ pochází z českého slova „pulka“, což znamená „půlkrok“ nebo „půlskok“, odkazující na charakteristický skokový krok tance.
Evropští kolonizátoři, především Španělé, zavedli na Filipíny různé společenské tance. Mezi tyto tance patřila polka, která si mezi filipínským obyvatelstvem získala oblibu díky svému živému rytmu a energickým krokům. Postupem času se polka sloučila s původními filipínskými tanečními prvky a kulturními praktikami a přeměnila ji do odlišné formy známé jako polka sa nayon.
K vývoji polka sa nayon došlo ve venkovských komunitách, známých jako „nayons“, kde lidé přizpůsobili tanec tak, aby vyhovoval jejich kulturnímu cítění. Tanec se stal základem vesnických oslav, fiest a společenských setkání. Obvykle se hrálo během slavností a sloužilo jako prostředek ke spojení komunity a radostnému vyjádření.
Charakteristickým rysem polka sa nayon je jeho integrace s tradičním filipínským oděvem, hudbou a nástroji. Tanečníci se zdobili barevnými filipínskými kostýmy, které odrážely regionální variace a kulturní dědictví. Tanec doprovázel hudbu s domorodými nástroji, jako je kytara, rondalla a bambusové flétny, což mu dodává jedinečný filipínský zvuk.
Polka sa nayon sloužila kromě svátečního charakteru i praktickým účelům. Usnadňoval námluvy a umožňoval jednotlivcům vyjádřit svou náklonnost a záměry vůči potenciálním partnerům. Tanec poskytl členům komunity platformu k interakci a vytváření sociálních vazeb, čímž se posilovaly komunitní vazby.
Polka sa nayon předvedla schopnost Filipínců prolínat cizí vlivy s místními zvyky, což vedlo k hybridní formě uměleckého vyjádření. Stal se nedílnou součástí repertoáru filipínského lidového tance, oslavuje ducha komunity, kulturní rozmanitost a živost venkovského života.
Dnes je polka sa nayon ochraňována a vystupuje jako součást kulturních prezentací a festivalů v různých oblastech Filipín. Slouží jako svědectví o bohatém kulturním dědictví země a jejím neustálém vývoji tradičních tanečních forem.