1. Pohybový slovník:
Pohybový slovník se týká konkrétních akcí, gest a vzorců pohybů používaných tanečníky ve skladbě. Různé styly tance mají odlišné pohybové slovníky, jako je balet, moderní, současný, hip-hop a tradiční lidové formy. Volba pohybového média formuje estetické, výrazové kvality a komunikativní sílu tance.
2. Hudba a zvukový design:
Hudba hraje klíčovou roli v tanečních vystoupeních, udává rytmus, zvyšuje emocionální dopad a vytváří atmosféru. Lze použít živý hudební doprovod, předem nahranou hudbu nebo smíšené zvukové plochy. K celkovému uměleckému zážitku přispívají prvky zvukového designu, jako je elektronická hudba, okolní zvuky nebo ticho.
3. Světelný design:
Světelný design v tanci se používá k vytváření vizuálních efektů, zvýraznění účinkujících, nasměrování pozornosti publika a nastolení nálady a atmosféry. Souhra světla a stínu může umocnit vyprávění a vyvolat v publiku specifické emoce.
4. Kostýmy a rekvizity:
Kostýmy a rekvizity jsou základem vizuálního aspektu tance. Kostýmy mohou zprostředkovat charakter, kulturní kontext, historické odkazy a poskytnout vizuální zajímavost. Rekvizity mohou tanečníkům rozšířit pohybové možnosti a umocnit vyprávění díla.
5. Scénografie:
Scénografie zahrnuje výpravu, jeviště a celkové vizuální prostředí, ve kterém se tanec hraje. Zahrnuje využití prostorových prvků, multimediální projekce a jevištní architekturu. Scénografie může přispět k vytvoření jedinečného estetického a pohlcujícího zážitku pro diváky.
Volba média v tanci není založena pouze na estetických úvahách, ale slouží také k mnoha účelům:
1. Umělecký výraz:
Volba média umožňuje umělcům zprostředkovat svou uměleckou vizi a vytvořit specifický estetický zážitek. Umožňuje choreografům prozkoumat hranice jejich uměleckého vyjádření a nabízí jedinečnou perspektivu.
2. Choreografický potenciál:
Různá média poskytují různé stupně choreografických možností a ovlivňují, jak choreografové strukturují své kompozice a tanečníci provádějí své pohyby. Některá média mohou upřednostňovat technickou virtuozitu, zatímco jiná se zaměřují na jemnější pohybové kvality nebo emocionální vyjádření.
3. Podmanivé publikum:
Výběr média je důležitý pro vtažení publika do tanečního zážitku a uspokojování různých preferencí a chutí. Někteří diváci mohou preferovat tradiční taneční formy, zatímco jiní mohou ocenit současné objevování.
4. Kulturní a historický kontext:
Taneční média často odrážejí kulturní a historické kontexty a čerpají inspiraci ze specifických žánrů, tradic nebo společenských témat. Výběr média může sloužit jako nástroj pro zkoumání kulturní rozmanitosti nebo komentování společenských problémů.
5. Technologický pokrok:
Technologické inovace rozšířily možnosti tanečních médií a umožnily integraci digitálních projekcí, interaktivních instalací a zážitků z virtuální reality. Tato vylepšení rozšířila prostor pro kreativní vyjádření a zapojení publika.
Stručně řečeno, výběr média v tanci zahrnuje pohybový slovník, hudbu, zvukový design, osvětlení, kostýmy, rekvizity a scénografii. Ovlivňuje umělecký výraz, choreografický potenciál, zapojení publika, kulturní kontext a inovativní možnosti. Výběr média je vědomou volbou, která přispívá k celkovému smyslu a dopadu tanečního díla a zanechává trvalý dojem jak na tanečníky, tak na publikum.