Tento hudební termín označuje závěrečnou větu hudební skladby. Věta začíná v pomalém a majestátním tempu (Andante Maestoso) a poté přechází do rychlého a živého tempa (Allegro Vivace). Tato změna tempa vytváří pocit vzrušení a energie, směřující k velkolepému a triumfálnímu závěru. Sekce Andante Maestoso se často vyznačuje ušlechtilým a ceremoniálním dojmem, zatímco sekce Allegro Vivace se vyznačuje rychlou a bujarou povahou. Tato struktura se běžně vyskytuje v klasické hudbě, zejména v symfoniích a koncertech, kde finále slouží jako vrcholný pohyb, který přivádí celé dílo ke vzrušujícímu a uspokojivému konci.