Hip hop tanec, jak název napovídá, vznikl z hip hopové kultury a vyvíjel se spolu s ní. Hip hop vznikl koncem 70. let v Bronxu ve státě New York, vynořil se z marginalizovaných komunit jako forma uměleckého vyjádření a odolnosti. B-boying, později známý jako breakdance, byl jednou z nejranějších forem tance hip hopu a položil základ pro následující taneční styly hip hopu.
Klíčové prvky hip-hopového tance
1. Rytmus a synkopace:
Hip hop tanec silně zdůrazňuje rytmus, s důrazem na silné beaty a synkopy. Tanečníci synchronizují své pohyby s hudebními rytmy a vytvářejí dynamické a složité taneční rutiny.
2. Izolace:
Izolace konkrétních částí těla, jako jsou končetiny, trup a hlava, je charakteristickým rysem hip hopového tance. Tato technika umožňuje tanečníkům zdůrazňovat složité pohyby, jako je pukání a zamykání.
3. Multidimenzionálnost:
Hip hop tanec často zahrnuje pohyby z různých tanečních žánrů, což z něj činí multidimenzionální formu. Tato inkluzivita podporuje experimentování a kreativitu, což vede k široké škále tanečních stylů.
4. Freestyling a improvizace:
Freestyling neboli improvizace na místě je ústředním bodem hip hopového tance. Podporuje individualitu a umožňuje tanečníkům předvést svou kreativitu a osobnost prostřednictvím svých pohybů.
5. Skupinová vystoupení:
Spolupráce je zásadním aspektem hip hopového tance, přičemž se skupiny tvoří, aby vytvořily choreografické rutiny a šifry (taneční kruhy), kde jednotlivci předvádějí své dovednosti.
Vliv na současný tanec
Hip hop tanec výrazně ovlivnil současný tanec a stal se nedílnou součástí populární kultury. Probojoval se na mainstreamové platformy a byl začleněn do různých tanečních forem, jako jsou reklamy, hudební videa a koncertní vystoupení. Jeho energie, všestrannost a dynamické pohyby zaujaly publikum po celém světě.
Vliv hip-hopového tance
Vývoj hip hopového tance nadále formuje svět tance, překračuje geografické a kulturní hranice. Zde jsou některé širší aspekty jeho dopadu:
1. Zvýšená rozmanitost:
Hip hop tanec zahrnuje inkluzivitu a poskytuje příležitosti k vyjádření různým tanečníkům. To podpořilo širší zastoupení a inkluzivitu v tanečním světě.
2. Vývoj tanečních stylů:
Hip hopový tanec dal vzniknout mnoha podstylům, včetně poppingu, lockingu, krumpingu a waackingu. Každý podstyl má jedinečné vlastnosti, které zvyšují bohatost tance jako umělecké formy.
3. Sociální dopad:
Hip hop tanec byl nástrojem pro sociální změnu a posílení postavení, zejména v komunitách s nedostatečnou obsluhou. Poskytuje odbytiště pro sebevyjádření, jednotu a osobní rozvoj.
4. Obchodní úspěch:
Popularita tance hip hopu vedla k jeho integraci do komerční a mainstreamové zábavy. Lze jej vidět v hudebních videích, reklamách, filmech a televizních pořadech, což přispívá k jeho celosvětové přitažlivosti.
Globální šíření hip-hopového tance:
Hip hop tanec se rozšířil daleko za své počátky a stal se široce uznávanou a praktikovanou taneční formou po celém světě. Splynul s místními tanečními tradicemi v různých zemích a dal vzniknout jedinečným regionálním variacím a interpretacím hip hopového tance.
Závěrem lze říci, že vliv hip hopu na tanec je mnohostranný a zahrnuje jak jeho technické prvky, tak jeho širší kulturní vliv. Pokračuje ve vývoji jako transformativní umělecká forma, která ovlivňuje současné taneční krajiny, podporuje kreativitu a rezonuje s jednotlivci ze všech prostředí.