Během jízdy zažívá Percy řadu podivných vizí a rostoucí pocit strachu. Cítí mocnou sílu, která ho táhne na Západ, a věří, že to souvisí s bleskem, z jehož krádeže byl obviněn.
Kapitola končí tím, že Percy upadne do bezvědomí poté, co měl živou noční můru o „monstru“ ve voze taženém černými koňmi. Probouzí se dezorientovaný a zmatený, přičemž řidič autobusu tvrdí, že právě dorazili na akademii.
Tato kapitola je významná, protože představuje téma Percyho rostoucího povědomí o jeho božském dědictví a nebezpečí, kterému čelí. Připravuje také půdu pro další kapitolu, kde Percy konečně objeví, čím je skutečně předurčen stát se.