* Starověké kořeny: Prvky cirkusových představení jako akrobacie, žonglování a krocení zvířat existovaly ve starověkých civilizacích, jako je Řím, Řecko a Egypt. Ty byly často součástí náboženských obřadů, festivalů a veřejné zábavy.
* Vývoj středověku: Během středověku se stali běžní cestující umělci a baviči, kteří často zahrnovali prvky akrobacie, zvířecí akty a výkony síly. Tato představení neměla pevnou strukturu nebo název jako „cirkus“.
* Moderní cirkus: Koncept „cirkusu“ jako rozsáhlé, organizované zábavní podívané se objevil v 18. a 19. století, přičemž klíčovou roli v jeho rozvoji sehrály osobnosti jako Philip Astley v Anglii a americký cirkusový podnikatel Phineas T. Barnum.
Klíčová data ke zvážení:
* 1768: Philip Astley, často považovaný za „otce moderního cirkusu“, otevřel svůj jezdecký amfiteátr v Londýně.
* 18. století: Cestující skupiny umělců, často včleňující prvky cirkusu, se staly běžné v Evropě a Americe.
* 19. století: Vznik cirkusů „Big Top“ s různými činy a velkolepou podívanou upevnil cirkus jako oblíbenou formu zábavy.
Na závěr:
„Vynález“ cirkusu byl postupný proces s příspěvky různých kultur a jednotlivců v průběhu staletí. I když můžeme určit konkrétní data klíčového vývoje, je přesnější vidět cirkus jako vyvíjející se tradici s kořeny sahajícími až do starověku.