Funguje to takto:
1. Kladení otázek: Sokrates nepřednášel ani neodpovídal. Začal kladením otázek, často o každodenních věcech. Tyto otázky byly pečlivě vybrány, aby odhalily mezery ve znalostech dané osoby nebo nesrovnalosti v jejich uvažování.
2. Náročné předpoklady: Prostřednictvím dotazů Sokrates zpochybnil předpoklady a přesvědčení svého partnera, což je vedlo ke konfrontaci s vlastní nevědomostí. Jeho cílem nebylo přimět je, aby se cítili hloupě, ale spíše je inspirovat k hledání pravdy a hlubšího porozumění.
3. Vedení k sebeobjevování: Cílem Sokratovy metody nebylo, aby Sokrates poskytoval odpovědi. Místo toho se prostřednictvím procesu dotazování snažil vést člověka k jeho vlastnímu pochopení a realizaci pravdy.
Klíčové vlastnosti Sokratovy metody:
* Dialektické: Vzájemná výměna otázek a odpovědí.
* Zaměřte se na definice: Sokrates často prosazoval jasné a přesné definice pojmů a odhaloval nedostatky v porozumění.
* Důraz na logiku: Podporoval logické myšlení a identifikaci nesrovnalostí v uvažování.
* Spolupráce: Nejde o to, že učitel přednáší studentovi, ale o společné zkoumání myšlenek.
Je důležité si uvědomit, že Sokratova metoda je mocným nástrojem pro:
* Kritické myšlení: Podporuje zpochybňování předpokladů a zkoumání důkazů.
* Řešení problémů: Pomáhá rozdělit složité problémy na zvládnutelné části.
* Sebeuvědomění: Může vést k hlubšímu pochopení vlastních přesvědčení a předsudků.
Ačkoli Sokrates nic nenapsal, jeho vyučovací metoda stále inspiruje a používá se ve vzdělávání, filozofii a různých oblastech i dnes.