1. Odhalení vnitřních myšlenek: Asides umožňuje postavám vyjádřit své nejniternější myšlenky a pocity přímo publiku a poskytnout tak vhled do jejich skutečných motivací, emocí a plánů. Tato technika vytváří pocit intimity mezi publikem a postavou a zve nás, abychom hlouběji porozuměli jejich perspektivám.
2. Vytváření humoru: Shakespeare mistrovsky využívá boky k vytváření vtipných momentů a komediálních efektů. Postavy používají stranou k vtipným poznámkám, sarkastickým komentářům nebo postřehům, které nemají být slyšeny jinými postavami na jevišti. To vytváří hravou atmosféru a umožňuje divákům podílet se na humoru, čímž se umocňuje odlehčený tón hry.
3. Budování napětí: Asides může zvýšit dramatické napětí a napětí tím, že divákům odhalí informace, které jiné postavy neznají. Tato technika udržuje publikum zapojené a dychtivě očekává, jak tato neodhalená tajemství nebo plány ovlivní děj a utvoří vztahy mezi postavami.
4. Ironie a dramatický kontrast: Asides vytváří ironické situace, kdy si publikum uvědomuje informaci, kterou postavy nejsou. Tento kontrast mezi omezenými znalostmi postav a širším porozuměním publika může vyvolat dramatickou ironii a dodat hře hloubku. Vyzývá diváky, aby se zamysleli nad činy, volbami a důsledky postav.
5. Vývoj postavy: Asides může přispívat k rozvoji postavy tím, že poskytuje pohledy do myšlenek, emocí a motivací postav, když procházejí svými vztahy a problémy. To zvyšuje porozumění publiku osobnosti a složitosti postav.
Tím, že Shakespeare efektivně využívá postranní záběry, přidává do "Twelfth Night" vrstvy významu, humoru a dramatického dopadu, čímž vytváří pro diváky bohatý a poutavý divadelní zážitek.