1. Nadpřirozený strach :Nejzjevnějším zdrojem strachu v románu je nadpřirozená přítomnost hraběte Drákuly, upíra, který představuje starověké zlo, které ohrožuje postavy. Strach z neznáma a z jiného světa prostupuje příběhem, protože Draculovy schopnosti, jako je změna tvaru a kontrola nad zvířaty, vytvářejí pocit zranitelnosti a bezmoci.
2. Psychologický strach :Stoker se ponoří do psychologických aspektů strachu a prozkoumá vnitřní neklid a úzkost postav. Strach z šílenství a ztráta kontroly se stává hmatatelným, když postavy čelí Drákulovu vlivu. Strach z pohlcení temnotou nebo podlehnutí upírství dodává vyprávění další vrstvu psychologického děsu.
3. Sociální strach :Dracula také zkoumá sociální strachy a úzkosti z viktoriánské éry. Strach z ciziny a „Jiného“ představuje Drákula, transylvánský aristokrat, který symbolizuje neznámý a tajemný Východ. Strach z kontaminace a porušování společenských norem zesiluje, když Dracula proniká do viktoriánské společnosti a loví její členy.
4. Strach ze smrti :Román konfrontuje strach ze smrti a smrtelnosti. Postavy se potýkají s nevyhnutelností smrti a s vědomím, že Drákula má moc udělit věčný život, i když ve formě nesmrtelnosti. Strach ze ztráty milovaných nebo se stane obětí Draculových zlověstných plánů přispívá k celkovému pocitu smrtelnosti a zranitelnosti.
5. Strach ze žen :Stoker zkoumá viktoriánský strach z ženské sexuality a moci prostřednictvím postavy Lucy Westenra. Lucyina proměna v upíra symbolizuje strach z ženské emancipace a kontroly nad vlastními touhami. Muži v románu bojují o to, aby Lucy ovládli a ovládli, což odráží společenské úzkosti kolem ženské agentury.
6. Strach z technologie :Román se také dotýká strachu z technologického pokroku a eroze tradičních přesvědčení. Využití vědeckých a lékařských poznatků k boji s Drákulou představuje střet mezi modernitou a pověrčivostí. Napětí mezi racionalitou a nadpřirozenem vytváří další vrstvu strachu a nejistoty.
Spojením těchto různých forem strachu Bram Stoker vytváří mnohovrstevné a strašidelné zkoumání tématu Drákuly. Román zůstává nadčasovou klasikou, zachycuje podstatu viktoriánských strachů a úzkostí a zároveň využívá univerzální lidské emoce, které rezonují i dnes.