Když Nick říká, že náhle uhodl pravdu, má na mysli okamžik, kdy si uvědomí, že Gatsbyho sen je v podstatě založen na klamu a nedosažitelném ideálu. Chápe, že Gatsby se honil za iluzí a že jeho posedlost Daisy je postavena spíše na romantizovaných vzpomínkách než na skutečném porozumění ní jako osobě.
Toto uvědomění také vrhá světlo na Gatsbyho tragické pozadí, jeho touhu po pocitu sounáležitosti a sebedestruktivní cestu, kterou si zvolil. Nickovo poznání pravdy podtrhuje ústřední téma knihy – marnost honit se za neuskutečnitelnými sny a destruktivní důsledky, které plynou ze života v minulosti.