1. Innocence and Discovery: John je prezentován jako nevinný a naivní, jen se učí jen o „starých“ a „velkých hořících“. To umožňuje, aby byl příběh vyprávěn z nové perspektivy a zdůrazňuje úctu a zázrak znovuobjevení ztracené civilizace. Jeho naivita také dělá ústřední témata zvědavosti a průzkumu silnější, když naviguje svět s otevřenou myslí a touhou po znalostech.
2. Spolehlivý vypravěč: Johnova mladistvá perspektiva z něj také činí nespolehlivý vypravěč. Interpretuje zbytky minulosti prostřednictvím čočky vlastního omezeného porozumění, což vede k mylným představám a nedorozuměním. Například zpočátku věří, že „staří“ byli bohové a připisovali svou pokročilou technologii božské moci. Tato nespolehlivost přidává vrstvy intrik a napětí, což přimělo čtenáře, aby zpochybnil Johnovy interpretace a zpochybnil jejich vlastní předsudky.
3. Kontrast se starým světem: Johnův kontrastní hledisko s „starými“ zdůrazňuje rozpad a primitivitu jeho vlastní společnosti. Zatímco „staří“ měli pokročilé technologie a znalosti, Johnův svět je charakterizován pověrou, strachem a nedostatkem porozumění. Tento kontrast slouží jako varovný příběh o nebezpečích ztráty znalostí a důležitosti zachování minulosti.
4. Univerzální odvolání: Použití mladého protagonisty činí příběh relativní a přístupný širším publiku. Vyvolává dětskou zvědavost a pocit zázraku a rezonuje se čtenáři všech věkových skupin.
5. Symbolický význam: Johnova cesta může být interpretována jako metaforické reprezentaci cesty lidstva k znalostem a sebepoznání. Jeho zkoumání ruin symbolizuje zkoumání minulosti a hledání smyslu ve světě, kterému čelí důsledkům svých vlastních činů.
Závěrem lze říci, že Benétův výběr Johna jako vypravěče v „Waters of Babylon“ je strategický a přispívá k tématům, náladě a dopadu příběhu. Jeho nevinnost, nespolehlivost a kontrastní perspektiva vytvářejí přesvědčivý příběh, který zkoumá tajemství minulosti a výzvy budoucnosti.