1. Tematický vývoj a leitmotivy: Wagner prosazoval používání leitmotivů, krátkých hudebních frází spojených s konkrétními postavami, emocemi nebo nápady, k vytvoření sítě tematických spojení v rámci svých oper. Tato technika posílila emocionální dopad dramatu a pomohla divákům sledovat složité vyprávění jeho děl.
2. Barva orchestru: Wagner rozšířil roli orchestru v opeře, využil ji nejen pro doprovod, ale i pro dramatický výraz a rozvoj postavy. Pečlivě vytvořil orchestraci, aby vytvořil bohaté textury, zářivé barvy a širokou škálu dynamiky, díky čemuž je orchestr nedílnou součástí procesu vyprávění.
3. Harmonické a melodické inovace: Wagner posunul hranice harmonie a melodie, zaměstnával chromatismus, disonanci a rozšířené harmonické průběhy k vytvoření pocitu zvýšené emocionální intenzity. Jeho hudba často zkoumala složité harmonické vztahy a obsahovala lyrické, výrazné melodie, které vyjadřovaly hluboké emocionální stavy.
4. Mýtická a legendární témata: Wagner čerpal inspiraci z antické mytologie, folklóru a středověkých legend pro mnoho ze svých operních předmětů, jako je Prstenový cyklus a Tristan a Isolda. Tato témata mu umožnila prozkoumat univerzální lidské zkušenosti, ponořit se do psychologických hlubin a vytvořit epické příběhy, které rezonovaly u publika.
5. Hudební drama a psychologická hloubka: Wagner věřil v sílu hudby zprostředkovat emoce, psychologické stavy a vnitřní boje za hranice jazyka. Snažil se vytvořit pohlcující zážitek, kde by se hudba a drama plynule prolínaly a umožňovaly divákům emocionálně se spojit s postavami a jejich cestami.
6. Gesamtkunstwerk a Stagecraft: Wagnerův koncept Gesamtkunstwerk zahrnoval nejen hudební a činoherní, ale také vizuální a divadelní aspekty opery. Věnoval pečlivou pozornost scénografii, osvětlení, kostýmům a jevištnímu pohybu, aby vytvořil multismyslový zážitek, který umocnil emocionální dopad jeho děl.
7. Vliv na pozdější skladatele: Wagnerův inovativní přístup k opeře zanechal hluboký dopad na následující generace skladatelů. Mnoho skladatelů, včetně Debussyho, Strausse, Mahlera a Pucciniho, bylo ovlivněno jeho technikami, harmonickým jazykem a dramatickým vyprávěním, což vedlo k rozvoji nových stylů a směrů v opeře.
Wagnerovy příspěvky k opeře nastavují nový standard umělecké dokonalosti a komplexnosti. Jeho vizionářské myšlenky nadále ovlivňují a inspirují skladatele, interprety a operní společnosti po celém světě a zajišťují jeho odkaz jako jedné z nejvlivnějších postav v historii opery.