Celá báseň se točí kolem vzteku Achilla, předního řeckého válečníka během trojské války. Achillův hněv se spustí, když Agamemnon, vůdce řecké armády, sebere svou válečnou cenu, krásnou trojskou ženu jménem Briseis. Příběh se pak soustředí na důsledky Achillova rozhodnutí sedět z bitvy jako akt zášti, spíše než pomáhat svým Řekům bojovat se ctí a vyznamenáním. Báseň zkoumá, jak tento jediný akt vzteku ovlivňuje nejen jednotlivce, ale má také hrozné důsledky pro celou řeckou armádu a její úsilí v trojské válce. Téma hněvu slouží jako připomínka lidského potenciálu ničit a jeho trvalého dopadu na osobní i kolektivní zážitky. Ilias svým živým zobrazením války a tragédie vybízí diváky, aby přemýšleli o nebezpečích a následcích nekontrolovaného hněvu, a podtrhuje důležitost hledání lepších způsobů řešení konfliktů.