Původ skladatele: Skladatelův rodný jazyk nebo kulturní zázemí často ovlivňuje jazyk zvolený pro operu. Například mnoho italských oper je složeno v italštině, německé opery v němčině, francouzské opery ve francouzštině a tak dále.
Prostředí opery: Jazyk může ovlivnit i lokalita nebo historické období, do kterého se opera odehrává. Například opera odehrávající se ve starém Římě může používat latinu nebo italštinu, zatímco opera odehrávající se ve Francii během renesance může používat francouzštinu.
Cílové publikum: Zamýšlené publikum pro operu může být také faktorem při určování jazyka. Pokud je opera primárně určena pro místní nebo národní publikum, může být použit jazyk země nebo regionu, kde se hraje. Je-li však opera určena mezinárodnímu publiku, lze zvolit šířeji srozumitelný jazyk, jako je angličtina nebo francouzština.
Prostředí libretisty: Jazyk opery může být ovlivněn i původem libretisty, který píše text opery. Rodný jazyk nebo jazykové preference libretisty mohou utvářet jazyk používaný v opeře.
Umělecká hlediska: Skladatel a libretista se mohou také rozhodovat o jazyku opery na základě uměleckých úvah, jako je vhodnost jazyka pro hudbu, dramatický dopad určitých slov nebo frází nebo celkové vyznění a atmosféra opery.
Je důležité si uvědomit, že toto jsou jen některé z faktorů, které mohou ovlivnit jazyk opery, a ve specifických případech mohou existovat další úvahy nebo výjimky.