1. Narativní funkce :Sbor poskytoval informace o pozadí, vyprávěl minulé události a nabízel vhled do děje a postav.
2. Komentář a statistiky :Sbor nabídl zasvěcený komentář k činům a důsledkům rozhodnutí postav. Poskytli kolektivní hlas, který sdílel kulturní hodnoty, přesvědčení a morální dilemata prezentovaná ve hře.
3. Emocionální reakce :Sbor emocionálně reagoval na události na jevišti a vyjadřoval reakce jako radost, smutek, lítost, strach, šok nebo rozhořčení. Tyto emocionální projevy odrážely výrazy diváků a zintenzivňovaly jejich zapojení do hry.
4. Etická reflexe :Sbor často prezentoval etické diskuse nebo debaty související s volbami a činy postav. Zdůraznili morální dilemata a prozkoumali složité lidské chování a povzbudili publikum, aby přemýšlelo o společenských hodnotách a principech.
5. Sociální komentář :Sbor mohl také fungovat jako hlásná trouba pro dramatika, vyjadřující společenskou kritiku nebo komentář k politickým nebo společenským otázkám té doby.
6. Katarze a emocionální uvolnění :Sbor svými společnými nářky, projevy radosti a rozjímáním pomohl vytvořit atmosféru katarze, která umožnila publiku zažít emocionální uvolnění a očistu.
7. Vývoj postavy :Občas se sbor může zapojit do dialogu s hlavními postavami, nabízet rady, vedení nebo klást náročné otázky. To pomohlo ve vývoji postavy a ukázalo vnitřní konflikty postav.
8. Rituální prvek :Sbor měl v řeckém divadle rituální význam, čerpající ze starověkých kořenů náboženských obřadů a svátků. Jejich skandovací a taneční výkony přispěly ke slavnostní atmosféře činoherních představení.
Tím, že řecký sbor splnil tyto účely, posloužil jako zásadní divadelní složka, která prohloubila porozumění divákům, zvýšila emocionální dopad hry a poskytla morální a etickou introspekci.