1. Magické prvky :Pohádky často obsahují magii a nadpřirozené prvky. V případě Popelky její Víla kmotra používá kouzla, aby přeměnila své hadry v krásné šaty, poskytla jí kočár a koně a poskytla jí dočasnou proměnu.
2. Jasně definované dobro a zlo :Pohádky obvykle obsahují jasné rozdíly mezi dobrými a zlými postavami. Popelka představuje dobrotu, laskavost a odolnost, zatímco nevlastní matka a nevlastní sestry ztělesňují sobectví, krutost a žárlivost.
3. Rozlišení a šťastný konec :Charakteristickým rysem pohádek je konečné vítězství dobra nad zlem, které vede ke šťastnému konci. V příběhu Popelky je ctnost odměněna, když se provdá za prince a najde štěstí.
4. Mravní lekce :Pohádky často přinášejí morální nebo životní lekce. V případě Popelky příběh učí důležitosti laskavosti, vytrvalosti a víry v sebe sama. Ukazuje, jak ctnostné chování a vnitřní vlastnosti mohou překonat výzvy a vést k lepšímu životu.
5. Archetypální postavy :V pohádkách často vystupují archetypální postavy, představující univerzální lidské zkušenosti. Popelka zapadá do archetypu týrané hlavní hrdinky s čistým srdcem, zatímco její nevlastní matka a nevlastní sestry představují zlé protivníky. Princ plní roli ideálního partnera a zachránce a Víla kmotra působí jako dobromyslná nadpřirozená průvodkyně.
6. Jednoduchost a nadsázka :Pohádky mívají jednoduché, nekomplikované zápletky a postavy, zaměřující se na základní konflikty a ctnosti. Popelka tuto jednoduchost projevuje ve svém jasném příběhu a přehnaném vykreslení charakterových vlastností a situací.
7. Folklór a tradice :Pohádky často čerpají z tradičního folklóru a ústního vyprávění a Popelka není výjimkou. Příběh existoval v různých podobách napříč různými kulturami a staletími.
Tyto prvky tvoří z Popelky typickou pohádku, která spojuje magický zázrak, morální učení a povznášející závěr.