1. Leitmotivy: Wagner používal leitmotivy, opakující se hudební fráze nebo témata, k reprezentaci konkrétních postav, emocí nebo objektů v dramatu. Tyto leitmotivy byly často představeny v orchestru předtím, než se na jevišti objevily jejich přidružené postavy nebo události, což vytvářelo pocit očekávání a spojení mezi hudbou a dramatem.
2. Orchestrální mezihry: Wagner často používal orchestrální mezihry mezi scénami nebo akty k reflexi a komentáři k předchozí jevištní akci. Tyto mezihry poskytly orchestru příležitost zprostředkovat emoce a vyprávět události bez dialogu nebo fyzického pohybu na jevišti.
3. Melodický a harmonický výraz: Wagnerova hudba byla vysoce expresivní, zaměstnávala bohaté melodie, harmonie a orchestrální barvy k navození specifických nálad a atmosfér. Hudební jazyk orchestru odrážel emocionální stav postav a dramatické situace odehrávající se na jevišti.
4. Použití celého orchestru: Wagner rozšířil roli orchestru ve svých hudebních dramatech a využil všechny sekce k vytvoření bohaté a rozmanité zvukové kulisy. S orchestrem zacházel jako s jednotným nástrojem, schopným vyjádřit širokou škálu emocí a barev, podporovat a umocňovat dění na jevišti.
5. Zvuková symbolika: Wagner používal specifické orchestrální techniky reprezentovat nebo symbolizovat objekty nebo akce v dramatu. Mohl by například používat nástroje s vysokými tóny k označení pocitu povýšení nebo duchovnosti nebo nástroje s nízkými tóny k navození tajemství nebo temnoty.
6. Kontrapunktické psaní: Wagner často používal komplexní kontrapunktické psaní, kde se současně prolínalo více hudebních linek a melodií. Tato složitá hudební textura odrážela složitost dramatických dějů a vztahů mezi postavami.
7. Chromatismus a tonalita: Wagnerova hudba často využívala chromatické harmonie a neobvyklé tónové posuny, což vytvářelo pocit nestability a neklidu v hudební atmosféře. Tyto hudební prvky umocnily dramatickou intenzitu a emocionální hloubku jevištní akce.
8. Integrace hlasu a orchestru: Wagner pečlivě integroval hlasy zpěváků s orchestrem, což jim umožnilo bezproblémové splynutí. Orchestr poskytoval bohatou hudební kulisu, která podporovala a doplňovala vokální linky a umocňovala celkový dramatický efekt.
Celkově si Wagnerovo nové hudební drama kladlo za cíl vytvořit jednotný zážitek, kde jsou hudba, drama a jevištní umění neoddělitelně spojeny. Prostřednictvím použití leitmotivů, orchestrálních meziher, výrazných melodií a harmonií vytvořil Wagner hluboké spojení mezi hudbou a jevištní akcí a ponořil publikum do multismyslového zážitku.