Jak předehra postupuje, Chopin zavádí další textury pro vylepšení hudebního vyprávění. Jednou z pozoruhodných textur je použití oktáv, které vytvářejí plný a rezonanční zvuk. Oktávy se často používají v kombinaci s kaskádovými šestnáctinovými tóny, čímž dodávají hudbě hloubku a sílu.
Dalším texturním prvkem použitým v Raindrop Prelude je použití polyrytmů. Polyrytmy nastávají, když se současně hrají dva nebo více různých rytmických vzorů. Chopin používá tuto techniku k vytvoření pocitu rytmické složitosti a pohybu.
Kromě těchto primárních textur zahrnuje Chopin také momenty řídkosti a jednoduchosti. To je slyšet ve střední části předehry, kde se hudba stává jemnější a éteričtější. Použití trvalých tónů a jemných arpeggií vytváří pocit klidu a reflexe, kontrastující s turbulentnějšími pasážemi skladby.
Celkově se textury v Chopinově Raindrop Prelude pohybují od kaskádovitých vzorů podobných dešťovým kapkám až po plné oktávy a složité polyrytmy. Dovedným kombinováním těchto různých textur vytváří Chopin bohatou a rozmanitou hudební tapisérii, která zachycuje podstatu bouřky a zprostředkovává její bouřlivé i klidné aspekty.