1. Přemosťovací scény :Sbor se objevuje mezi každým aktem a scénou, shrnuje, co se stalo, a připravuje půdu pro to, co přijde. Tímto způsobem sbor zajišťuje hladký přechod mezi událostmi a pomáhá publiku pochopit kontinuitu příběhu.
2. Úvaha o akci :Sbor se často pozastavuje nad významem událostí, které se odehrávají před očima diváků. Jejich postřehy jsou filozofické, zdůrazňují morální ponaučení a širší důsledky Faustových rozhodnutí.
3. Motivy :Sbor zdůrazňuje ústřední témata hry. Mezi tato témata patří důsledky hledání poznání za hranicemi člověka, lákadlo moci a její ničivý vliv a věčný boj dobra a zla.
4. Statistiky postavy :The Chorus poskytuje další pohled na motivace, touhy a myšlenky postav. Nabízejí perspektivy, které pomáhají publiku lépe pochopit složitou povahu Fausta a jeho společníků.
5. Připojení publika :The Chorus přímo oslovuje publikum, vtahuje je do děje a zajišťuje jejich zapojení. Použití přímé adresy vytváří pocit intimity mezi hrou a publikem.
6. Alegorické prvky :The Chorus kreslí souvislosti mezi událostmi hry a alegorickými výklady. To dodává příběhu hlubší vrstvu symboliky a zve diváky k zamyšlení nad univerzálním významem Faustovy cesty.
7. Komentář ke společnosti :The Chorus se zamýšlí nad významem hry pro současnou společnost. Kritizují lidskou chamtivost, touhu po vědění a morální nedostatky, které vedou jednotlivce na nebezpečné cesty.
Využitím sboru Christopher Marlowe přidává do hry vrstvu sofistikovanosti a vede publikum morálními a filozofickými složitostmi doktora Fausta. Sbor působí jako přemýšlivý pozorovatel, vybízí k reflexi a analýze, čímž obohacuje celkový divadelní zážitek.